Western

Píše se rok 1865, americká občanská válka skončila, země se pomalu vzpamatovává a láká nově příchozí. V Evropě se čtyři rodiny rozhodnou opustit svou zemi a vydávají se hledat štěstí za oceán, do Spojených států amerických. V Zemi neomezených možností chtějí začít nový život - vydělat si co nejvíce peněz, aby si každá mohla pořídit rozsáhlý ranč, kde by mohla v blahobytu žít. Drobný problém lze vidět v tom, že rodiny vcelku nic neumí. Co všechno naši rodinu čeká? A jak se k tomu všemu postaví?

Příběh začíná ihned po jejich příjezdu zaoceánskou lodí do Bostonu, kde se potkáváme s protřelým cestovatelem, kultivovaným mladým mužem, dokumentaristou a dobrodruhem v jedné osobě, nesoucí hrdé jméno Bohuslav Kroupa. Od něho se dozvídáme zajímavou informaci, totiž že existuje místo, kde hlavní a téměř jedinou potřebnou kvalitou je odvaha. Tím místem je oblast, zvaná Far West, jinak též Wild West, neboli Divoký západ, oblast na hranici civilizace, tvořená způli divočinou plnou líté zvěře a podezřívavých, často vysloveně nepřátelských Indiánů, způli vesměs chudými a špinavými městečky, která obývají všelicí prapodivní živlové na okraji společnosti. Místa, kde nikdo neví, co přinese zítřek a kde zákon stojí na straně toho, kdo tasí nejrychleji. Území, za jehož pomyslnou hranicí leží už jen pustá prérie a dosud neprozkoumané lesy na svazích zrádných pohoří, v nichž naleznou cestu jen takoví zálesáci, jako jsou Kit Carson nebo legendární Jim Bridger.

Divoký západ se postupně rozšiřuje s tím, jak postupuje největší stavební projekt na tomto kontinentu. Tím je transkontinentální železnice - pokus o spojení východního pobřeží se západním pomocí kolejí. Jedná se nepochybně o bohulibý počin. Pokud se totiž podaří jej uskutečnit, cesta po souši napříč kontinentem bude běžnou praxí, ne výsadou hrstky dobrodruhů. Bude trvat týden namísto tří měsíců! To nepředstavitelnou měrou napomůže obchodu a vzhledem k možnosti rychlého transportu vojska zavládne zřejmě na většině území Států výrazně větší klid a pořádek. Stát proto do výstavby neváhá investovat značné finanční prostředky.

Trať se ale musí nejdřív postavit. Už sice sahá daleko na západ, ale její postup komplikuje mnoho věcí. Například nájezdy znepřátelených kmenů indiánů, kteří se odmítají smířit s tím, že Železný oř bude supět skrz jejich loviště bizonů. Dále také chybí kvalitní zeměměřičská dokumentace pro nepřehledné úseky budoucí trati (například vedení trati skrz bariéru Skalistých hor se zdá zatím jen těžko představitelné). Situace na stavbě samotné také nevypadá zrovna šťastně – pokladači kolejí jsou povětšinou muži zvířecích mravů a zvyklostí a Hell on Wheels – Peklo na kolečkách, což je jakési improvizované městečko pro ubytování dělníků: směs stanů a domků, která se postupně stěhuje dál na západ s tím, jak pokračuje stavba – je rájem kořalečníků, žen volných mravů, hazardních hráčů a pistolníků, kteří se navzájem střílejí kvůli sebemenším maličkostem. V okolí navíc řádí obávaná banda vlakových loupežníků, která má zálusk na výplaty dělníků, dopravované do Hell on Wheels.

Union Southern Pacific Railroad, společnost pod vedením Dr. Thomase Duranta, který se ujal této státní zakázky, nadšeně vítá ziskuchtivé dobrodruhy, pro něž nemá problém najít pestrou směsici dílčích zakázek, jejichž plněním se napomůže k hladšímu průběhu výstavby. Naše rodiny se tedy vydají do Hell on Wheels, kde se nechávají najímat tu jako zeměměřiči, tu jako lovci, stopaři, honáci, pistolníci, podle toho, co je potřeba a na co si troufnou. Zároveň se setkávají s Kroupovým starým známým, náčelíkem Póniů, s nímž se spřátelí. Ten je učí mnohým dovednostem, důležitým pro přežití v divočině, a předává jim fůru cenných znalostí. Stejně důležitým zdrojem znalostí a dovedností je sympatický honák Frankie, řečený Dlouhána.

Union Southern Pacific Railroad, společnost pod vedením Dr. Thomase Duranta, který se ujal této státní zakázky, nadšeně vítá ziskuchtivé dobrodruhy, pro něž nemá problém najít pestrou směsici dílčích zakázek, jejichž plněním se napomůže k hladšímu průběhu výstavby. Naše rodiny se tedy vydají do Hell on Wheels, kde se nechávají najímat tu jako zeměměřiči, tu jako lovci, stopaři, honáci, pistolníci, podle toho, co je potřeba a na co si troufnou. Zároveň se setkávají s Kroupovým starým známým, náčelníkem Póniů, s nímž se spřátelí. Ten je učí mnohým dovednostem, důležitým pro přežití v divočině, a předává jim fůru cenných znalostí. Stejně důležitým zdrojem znalostí a dovedností je sympatický honák Frankie, řečený Dlouhána.

V průběhu práce pro USPRD se ale čím dál tím častěji potkávají s praktikami, s nimiž by slušný člověk neměl mít co do činění. USPRD je naprosto bezohledná k původnímu obyvatelstvu prérií, podílí se na zbytečném masovém vybíjení stád bizonů, na stavbě panují velmi tvrdé podmínky (navíc velmi rozdílné například v závislosti na barvě pleti dělníků). Stát je společností šizen a společnost tunelována: Trať vede nesmyslnými zákrutami, protože stát platí společnost podle množství položených pražců, dělníkům jsou vypláceny nižší mzdy než je vykazováno, falšují se též zeměměřičské posudky, aby stát uvolnil víc prostředků kvůli domnělé náročnosti terénu atd. Zjišťujeme, že Dr. Durant je velmi bezcitný člověk, který neváhá ve svůj prospěch vykořisťovat dělníky, zabíjet indiány a okrádat stát. Tomu samozřejmě nelze nečinně přihlížet...

Naše spravedlnosti milovné rodiny se rozhodnou společně se postavit USPRDu. Podniknou nějakou tu sabotáž, musí odolat zhoubné činnosti lovců odměn, jež na ně Durant poslal, a mezitím je informovat o všem příslušné úřady (nejlépe prezidenta Spojených Států). Co to budeme protahovat. Nakonec se samozřejmě dobrá věc podaří, každé rodině je prezidentem přidělena odpovídající odměna, drobně odrážející míru zásluh, a všichni žijí na svých krásných sídlech šťastně a v míru až do první světové války.